Imaginations

19. listopadu 2007 v 18:03 | Shuichi-chan |  jednorázovky
summary: co se stalo vi jen ona sama. on se to vsak ma brzo dovedet, a stat se tou osobou, jenz ji bude provazet vecnosti.
pairing: ona+on... ne vazne... predstavte si tam koho chcete.
warning: eeeeetou... no proste nuda na hodine.. znova
predstavuji si divku, sedici v okne sveho pokoje. predstavuji si, ze je to jeden z mnoha pokoju honosneho domu, vypadajiciho spis jako zamek, stojiciho na utesu. predstavuji si, ze je boure a divka se diva na prilivove vlny, rozbijejici se o utes, nanemz stoji dum ve kterem bydli. predstavuji si, ze v jejim pokoji je tma, presto je vsak poznat drahy nabytek, na tu dobu neuveritelne moderni a elegantni. presto je vsak z pokoje citit temnota, ktera jim prostupuje skrz na skrz. predstavuji si, ze divka sama je zrozena pro temnotu. predstavuji si, ze sedi na okne ve svem cernem plasti a rukama si objima kolena. predstavuji si, jak se ohledne po pokoji a jeji modre oci ve tme zazari. predstavuji si, jak jeji temer bile vlasy vlaji ve vetru, ktery je diky bouri snad zurivejsi nez kdy jindy. predstavuji si, ze kdyz si divka odhrnuje zatoulany pramen vlasu z bledeho obliceje, na jeji ruce se ve svitu mesice zaleskne stribrny naramek, a na nem napis navzdy tvuj. predstavuji si jak jeji nestastny pohled bloudi po horizontu tam a zpet. predstavuji si, jak divka pevne semkne rude rty, kdyz se jeji oci zalevaji slzami. predstavuji si, jak jim chce zabranit stect po tvarich. predstavuji si, ze najednou seskoci dolu z okna, i kdyz je v temer nejvyssi vezi. predstavuji si, jak se po par vterinach objevuji cerna kridla. predstavuji si , jak divka obleti dum a zamiri k vesnici, nad kterou stoji. predstavuji si, jak vsichni, kteri jsou tak pozde a v bouri jeste venku, prchaji do bezpeci svych domovu. az na jednoho. predstavuji si chlapce, s cernymi vlasy, ktery usnul a verande sveho domu, a tudiz je mu boure ukradena. predstavuji si, jak se divciny nohy, obute do nadhernych, drahych bot, ladne dotknou zeme. po kridlech neni ani pamatky. predstavuji si jak i pred kapky deste tvrde dopadajiciho na jeji oblicej, bez zmeny vyrazu kraci prave k spicimu chlapci. predstavuji si, jak jeji cerny plast ve vetru vlaje, stejne jako temer bile vlasy, zarici ve tme jako svetlo svice. predstavuji si, jak se u nej zastavi, chvili si ho zalibne prohlizi a jak se k nemu po chvili skloni. predstavuji si, jak se chlapec vzbudi tesne pred tim, nez mu do krku proniknou dva ostre spicaky.
predstavuji si dve postavy, kracejici tmou. obe maji na sobe cerne plaste, a drzi se za ruce. jedna je divka. ma temer bile vlasy a nadprirozene modre oci. ma bledou plet, s kterou ostre kontrastuji rude rty. na krku ma stribrny retizek s medailonkem, na medailonku je vyryt napis navzdy tvuj.
druha postava je chlapec. ma cerne vlasy i oci. ma vsak stejne bledou plet a stejne rude rty jako ona divka, jenz drzi za ruku. za ruku, na ktere uz davno neni stribrny naramek s vyrytym napisem navzdy tvuj.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.