Dětství je jak pohádka

24. listopadu 2007 v 19:07 | Shuichi-chan |  "poézia"
Nenávidím tento svět,
i každý jeho výkvět.
Nenávidím všechno co se tu děje,
a přemýšlím kam to vše spěje.
V době předtím, než vše se zkazilo,
možná víc lidem by se tu líbilo,
a tolik sebevražd by nebylo,
kdyby se to nebylo zkazilo.
Je toho všeho na nás moc,
a nikdo nán nepřijde na pomoc.
Pak nedivme se přátelé,
že moc lidí to tady nebere,
a že hodně z nás to zabalí
bez sebemenší úvahy,
a ač dobré by to tady mohlo být,
až moc lidí chce život zahodit.
Tak otevřte oči lidičky,
a nedeptejte své dětičky!
Čtěte jim večer pohádky,
jak z uhlí stanou se dukátky.
Ať předtím, než z dětství se probudí,
a krutá realita je zastudí,
mají chvíli o čem snít,
že možná by to tak mohlo být,
jak v té pohádce nádherné,
kde zlo pokaždé pomine,
kde princ se s princeznou ožení,
a oslavy trvají sedm dní.
Nechte jim dětství plné pohádek,
nechte jim období bez hádek.
Ty na ně čekaj až vyrostou,
až jednou poznaj tu pravdu prostou,
že nic není jak jim to říkali.
Že všichni jim v dětství jen lhali.
A i když vás za to možná budou nesnášet,
i když srdce vám bude krvácet,
jednou to detičky pochopí,
že život bez dětství se hned potopí.
Že jakmile jedna díra se objeví,
bez šťastných vzpomínek ji neslepí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nami Mitsu Nami Mitsu | E-mail | Web | 26. listopadu 2007 v 23:23 | Reagovat

to je dobre! to si skladala ty? O.o

2 Shuichi-chan Shuichi-chan | 27. listopadu 2007 v 12:17 | Reagovat

njn...taky chaby pokus... som sa nudila o tretej rano asi

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.